Nejrannější vzpomínka na dětství sahá do doby, kdy jsem byl malej tak, že jsem ani nezved kufřík s tátovo milionem. Byly to sladký roky, který jsem trávil jen tím, že jsem si hrál s penězma a trápil malý chlupatý zvířátka. Naši mi udělali k Vánocům radost, tak jsem jako malej 5letej kluk byl nejmladší majitel velkochovu na světě. A to teprve bylo něco. Peníze se mi hrnuly a zvířátka jsem tak mohl trápit neustále.
Když přišel čas školní docházky, tak jsem dostal k Vánocům svýho prvního učitele. Nevim, kde ho rodiče sehnali, ale byl to ňákej podělanej ekologickej aktivista, tak jsem ho pro jistotu nechal vykastrovat - štval mě jeho německej přízvuk a taky to, jak mě furt plácal po zadku místo pochvaly. Asi díky němu jsem si vytvořil nenávist ke všem "teplejm" aktivistům.
V 15 jsem se už fakt hodně nudil. Velkochov už mě dávno omrzel - není divu, přece si s nim nebudu hrát takhle starej. Tak mi naši zrenovovali jeden starší koncentrák.
Asi 3 roky potom už jsem nezvládal tak vysoký účty za plyn a tak jsem se obrátil k drogám a alkoholu.
Teď je to skoro 2 roky, co jsem v Bohnicích. A jsou tomu asi 3 tejdny, co mi doktoři objevili sklony k agresivitě a destrukcím. Dneska je už konečně pustili z JIP do domácí péče. Tak jsem si koupil od jednoho fašistiskýho kapitalisty z USA (nějakej Jirka), jeho starý bicí s vidinou toho, že se vyřádim a budu moct vydělávat prachy tim, co mě fakt baví - agresivní destrukcí. Posléze jsem našel v léčebně podivnýho týpka - hrozně smrděl sračkama, ale měl jsem k němu takovej odpor, že jsem mu koupil basu a platil mu za to, aby se mnou hrál. V případě odmítnutí měl u mě slíbenej zájezd do Birkenau.
| Miloš |
| 22.11.2004 |
| Brandýs n/L |
Je tomu už kurva dlouho, kdy jsem se zjevil v chudé rodině starého žumpaře. Toto zaměstnání pěstovala naše rodina po generace. Výkaly jsem viděl od malička a zamiloval jsem si je. Šel jsem ve šlépějích svého otce, abych ho tím učinil šťastným, ale on se mi jen vysmíval. Také děti z jiných rodin se mi posmívali a nebojím se říci, že mne až šikanovali. Snad proto, naučil jsem se všechny lidi nenávidět!
Základní školu jsem ukončil ve čtvrté třídě, dále mé vědomosti nestačily. I na vojně jsem zažíval muka, když jsem byl nucen staršími a vyššími důstojníky k orálnímu sexu. Zato sex s dívkou jsem do dnes ještě neokusil, ale na druhou stranu mě vojna naučila rozkazovat a poroučet, to se mi moc líbí. Zotročil jsem si již tři astmatiky. A když třeba potkám na ulici slabší holku, musím jí dokázat, že jsem mocnější…kolikrát jsem již uhodil slabší ženu, je to pro mne rozkoš!
Také donáším na své přátele, ale to jen proto, že jsem k nim falešný…všichni si to stejně zaslouží!!
Drogově závislou troskou jsem se stal o pár let později, to když jsem svou proradnost přivedl k dokonalosti. Vyzkoušel jsem snad všechny drogy, ale nejvíce mě dostal trip, který si dodnes tajně strkám pod jazyk u boty. Ale v mém drogovém období se mi stal ten malér…když jsem jednoho dne zase sháněl peníze na drogy tak, že jsem okrádal bezbranné stařenky, nechtěně jsem jednu z nich zabil palicí do hlavy. Zatkla mě policie a musel jsem na léčení. Vzhledem k mému stavu, stal jsem se pacientem dokonce tří pavilonů najednou v léčebně v Bohnicích, kde se léčím do dnes.
V léčebně jsem se setkal se zasraně zazobaným týpkem, kterej se tu taky léčil. Pořád otravoval, že chce mít kapelu a že chce, abych s nim hrál. Dokonce mi koupil hudební nástroj, bohužel, nevím jak se jmenuje - ani ten týpek a ani ten nástroj. Týpek říkal, že si hraním vyděláme milióny, pořád myslí jen na prachy. Mě osobně hraní vůbec nebaví, dělám to jen proto, že mi lidi stojí dole u nohou a já si pak připadám veliký a mocný.
Doma si ve skutečnosti pouštím disko, páč je to ta nejlepší hudba na světě. Dnes jsem se dokonce už naučil žít i se svým rozsáhlým souborem deviací a můj lékař tvrdí, že vycházky z ústavu budou stále častější…tak se těšte!!!
| Satan lord |
| 22.11.2004 |
| Brandýs n/L |